Narodila jsem se v Jablonci, dětství jsem prožila v Rychnově nad Nisou, kde jsem vychodila základní školu a pokračovala ve studiu na Střední vzdělávací škole, jak se kdysi nazývalo dnešní Gymnázium U balvanu. Po úspěšném složení maturity jsem absolvovala Střední pedagogickou školu v Litoměřicích formou dálkového studia při zaměstnání a zakončila jsem ji doplňkovou maturitou pro učitelství na mateřské škole.

Dlouhá léta jsem pracovala v mateřské škole Palackého v Jablonci a v Jugoslávské ulici, kde jsem byla od roku 1993 ve funkci ředitelky. Do Jablonce jsem se s manželem přestěhovali v roce 1971. Narodily se nám dvě dcery, Marta a Petra. Dnes se raduji i ze dvou vnoučat- kluků, Jakoubka a Ondráška. Jakoubkovi byly v květnu 3 roky a Ondrášek se narodil o 2 roky a jeden den déle než Kubík. To jsou moje zlatíčka.

Odmala jsem spolu se sourozenci a kamarády trávila léto na kole a zimu na lyžích, kterým jsem věrná dodnes. Mám velice ráda zasněžené Jizerky, to je prostě nádhera!

Miluji naši přehradu, velmi ráda plavu a usiluji o zachování přírodního charakteru přehrady a okolí. Totéž platí i pro okolí města, kam často vyrážíme na dlouhé procházky. Splnilo se nám s manželem naše dávné přání, bydlet na sídlišti Horní Proseč. Nedávno jsme si koupili i malou chatku na Proseči a jsme tam moc spokojení. Mohu se věnovat zahrádce, houbaření a pobytu v přírodě obecně. Rádi s manželem cestujeme a pokud nám to zdraví dovolí, chceme ještě vidět kus světa. Také ráda čtu detektivky a dobrodružnou literaturu, luštím křížovky či sudoku.

Mám ráda neustálé změny kolem sebe, byť třeba sebemenší změnu v bytě.

Mou slabu stránkou je, že neumím odpočívat, nevydržím lenošit.

Ráda jím klasická česká jídla, hlavně řízek a bramborový salát, co nesním je rýžový nákyp.

Co se týká oblečení upřednostňuji barvy přírodní a modrou.

Proč jsem vůbec v politice?

Po změně režimu jsem chtěla být u všeho nového a pomáhat, a tak jsem se hned od počátku aktivně zapojila do činnosti Občanského fóra a později jsem byla mezi prvními členy ODS. Chtěla jsem mít možnost ovlivňovat změny. Zastupitelkou jsem již třetí volební období, to je dvanáctý rok. Věnuji se především oblasti školství, ke kterému mám profesně i osobně velmi úzký vztah. V komisi pro výchovu a vzdělání pracuji vlastně od začátku jejího vzniku, nejdříve jako členka, později jako předsedkyně. Školství je oblast, která se musí řešit na bázi především odborné a samozřejmě s ohledem na ekonomiku, ale nesmí to být na úkor kvality. Problémů k řešení je stále velmi mnoho, právě v oblasti předškolního školství. Odbornost komise je vysoká a tomu odpovídají i velmi dobré výsledky. Naopak, z pohledu opoziční zastupitelky nejsem zcela spokojena s některými výsledky projednávaných záležitostí ve finančním výboru, jehož členkou jsem řadu let. Na mnohé věci mám jiné názory.A moje nejhezčí funkce, pokud se to tak dá nazvat, je vítání nových miminek na radnici.

Ačkoliv se to na první pohled nezdá, je politika značně náročná na čas. Pokud má mít práce zastupitele význam, pak se nemůže omezit jen na účast při jednání zastupitelstva. Chce-li člověk pracovat pro ostatní zodpovědně, musí proniknout do řady problémů, naučit se domýšlet věci do důsledků, obrnit se proti nezdarům a překonávat mnohdy vypjatou atmosféru při projednávání kontroverzních záležitostí. Navíc se musí dokázat prosadit v konkurenci ostatních kandidátů a přesvědčit spolustraníky i voliče o svých kvalitách. To vyžaduje dobré rodinné zázemí a podporu partnera. Je to podobné, jako při prosazování se žen v manažerských funkcích a budování kariéry. Jsem ráda, že já toto zázemí mám, cítím podporu doma i mezi kolegy, kteří si váží mé práce a skutečně mě „berou“. Svědčí o tom i fakt, že jsem byla zvolena místopředsedkyní klubu ODS a mezi ostatními spolupracovníky se cítím velice dobře.

Uznávám protihráče s jeho argumenty, ale neuznávám nedržení slova, záměrné šíření polopravd, špinění protivníků a bezbřehý populismus. Také odsuzuji politický turismus. V politice nemá jít o prosazení svých ambicí a kandidaturu za kohokoliv s jediným cílem: být zvolen. V tomto ohledu nejsem zastáncem nezávislých a nestranických kandidátek, protože jsou nečitelné. Proto jsem v ODS, která má jasný program.

A moje celoživotní profese? Pro mne byla práce s dětmi mým snem už od základní školy. Původně jsem chtěla být učitelkou základní školy, přáli si to i rodiče, ale já jsem si to na poslední chvíli rozmyslela a prosadila jsem si věnovat se těm nejmenším a dodnes toho nelituji. Práce s předškoláky mě baví, stala se i mým koníčkem a věnuji se jí již více než čtyřicet let. Děti mi dodávají energii a povzbuzení k překonání problémů, proto v mateřské škole ráda vypomáhám, i když jsem již v důchodu. Rozzářené dětské oči, když vstoupím do třídy, ty jsou nadevše!

Současné školství více dbá na individualitu dítěte jako součást jejich budoucího lepšího sebeprosazení a uplatnění ve společnosti. Trochu mne mrzí, že někteří rodiče mnohdy nedokáží dětem vymezit hranice, za které se nesmí a děti, ne svou vinou, neví co si mohou dovolit a co nikoliv. Děti vyžadují vyžadují především lásku a pochopení. Před nedávnem jsem se snažila spočítat, kolik jsem jich pomáhala vychovávat a došla jsem k číslu vyššímu než tisíc.Mnoho jich potkávám v ulicích Jablonce už jako dospělé se svými dětmi a dokonce někeré i poznám, někeré si vybavuji velmi lechce, na jiné si musím dlouho vzpomínat. Ale ze setkání mám vždy velkou radost.

A na závěr moje motto-Děti jsou naše budoucnost, připravme ji pro ně co nejlépe. Nedělejme dluhy a to nikde. Uskromnit bychom se měli my. Žijme tak, abychom se za to nemuseli před nimi nikdy stydět. Věřte, že se nám to vrátí.

Email: caklova@odsjablonec.cz

Názory, rozhovory:

Žijme tak, abychom se nemuseli stydět před dětmi (Jablonecký měsíčník březen 2010)

zpět

Kontakty

GWD